Počátek poutní tradice na Šibeničním vrchu bezprostředně souvisí s vyhloubením studánky, která údajně stála asi padesát metrů od původní dřevěné kapličky. Tu nechaly postavit na sklonku 19 století sestry Anna a Maria Kleinovy. Studánka měla sloužit lidem, kteří pracovali na nedalekých polích, aby zahnali v parném létě žízeň. Tak jak nabývala lurdská poutní tradice spojená s tímto místem na popularitě, přisuzovaly se vodě ze studánky, tak jak to bylo i na většině ostatních poutních míst, zázračné vlastnosti. Pomáhala prý léčit různé nemoci, zbavovala lidi různých bolestí, pomáhala při léčení úrazů. Původní studánka se zázračnou vodou zřejmě zanikla s původní kaplí Panny Marie lurdské. Studánka u tohoto zastavení je nejbližším pramenem, který je starý nejméně tak jako legendární studánka. Je to pramen, který nikdy nezamrzá a nikdy nevysychá.