kapleHoršovskotýnsko bylo vždy oblastí s katolickým vyznáním obyvatel. Jejich zbožnost se projevovala mimo jiné i stavbou řady drobných církevních staveb - kapliček, které se staly ozdobou návsí většiny vesnic a osad v nejbližším okolí Horšovského Týna. Nalezneme je také vedle cest a na křižovatkách cest, obklopené vzrostlými lipami a kaštany. Půdorys některých připomíná jejich barokní založení, ale většina z nich se dochovala v pozdějších přestavbách po polovině 19. století. Jedná se většinou o prosté obdélníkové nebo polygonální stavby, jen zřídka doplněné o presbytář nebo apsidu. Nejčastěji jsou sklenuté jednoduchou plackou a zakončené valbovou střechou. Největší ozdobou bývala zvonička ve tvaru lucerny nebo věžička, často dostavovaná později. Vnější výzdoba těchto kapliček je poplatná tehdy oblíbeným historizujícím slohům. Nejvýznamnější novogotickou kaplí je kaple sv. Václava v Nové Vsi, kterou zdobí vysoká okna s lomeným obloukem. Stejný tvar mají i vstupní dveře v průčelí s portálkem, nad nímž je kruhová roseta. Po celém obvodu provází stavbu obloučková římsa.

Vnitřek je sklenut křížovou klenbou a vévodí mu oltář s obrazem sv. Václava. Kaple Panny Marie v Podražnici získala po novogotické přestavbě okna s lomeným obloukem a bohatě zdobený portikus nad vstupními dveřmi. Kaple sv. Jana Nepomuckého ve Svinné zaujme typickými bočními opěráky po stranách průčelí a zajímavým portálkem. Poslední dokončenou novogotickou kaplí je rozlehlá kaple sv. Martina v Horním Metelsku z roku 1927. Novobarokní kaple byly stavěny většinou na polygonálním půdorysu, např. kaple sv. Martina v Semošicích, kaple Narození Panny Marie v Borovici či kaple sv. Petra v Polžicích. Ta má také nejkrásnější lucernu zakončenou cibulovitou bání. V novorománském slohu byla přestavěna kaple Navštívení Panny Marie ve Velkém Malahově. Příkladem novoklasicismu je vstupní portikus kaple v Dolním Valdorfu nebo kaple Nejsvětější Trojice na cestě do Horšova s pilastry a horizontálním kladím v průčelí.